Mojí mamince se čas od času stává ve snu podivná věc. Už několikrát se ocitla u zámku, který jí byl podvědomě jakoby velmi známý. Vždy se do něj dostávala přes kapli, která sloužila jako rodinná hrobka. V každém z těchto snů se procházela jednotlivými místnostmi zámku. Nikdy nikoho nepotkala, ale připadal si jakoby jí to místo bylo rutině známé. Vždy se dostala v onom zámku o kousek dál. Ve skutečnosti však nikdy tento zámek nespatřila. No, řekněte nezná se Vám to trošku podivné? Jsou známy případy, kdy lidem se zdál stále dokola stejný sen, potom se události ze snu opravdu staly.

Slyšela jsem, že je možno zažít spíše poněkud děsivější zážitek. Je možné, že se Vám zdá, že se probouzíte jakoby ze snu do snu. Úplně normálně zazvoní budík, vy se probudíte ve svém pokoji, kde spíte, dokonce přesně na své půlce postele, je to, ale ve snu, není to skutečnost. To se Vám může stát několikrát za sebou, aniž byste si uvědomovali, že je to sen. Je to děsivý pocit, protože Vám připadá jakoby jste se už nikdy neměla opravdu probudit do reality. To nejděsivější z toho je to, že když se konečně probudíte nedokážete porovnat co je skutečnost a co ne. Prostě si nepamatujete, jestli se to opravdu nestalo.

Jiná zkušenost Vás může potkat ve snu, kdy chcete např. utéct před nějakou nástrahou. To jsou tzv. noční můry, které se nám bohužel nevyhýbají ani v dospělosti. Můžou být způsobeny nějakou obavou nebo osobním dilema, které nás děsí a my nevíme jak ho ve svém životě řešit. Jenže není výjimkou, že se lidem zdá když utíkají ve snu před nějakým nebezpečím, např. že je chce někdo zabít- najednou ztěžknou nohy a nejsou schopni rychlejšího pohybu, stává se z nich úplný šnek. To by nebylo to nejhorší, ale lidé si občas dokonce uvědomí, že je to jen sen. Buď se pak nechají zabít- protože, proč ne, když se jim to jen zdá, a nebo se snaží probudit. Ale oči jsou těžké nelze je otevřít. Někdy mají pocit, jakoby je na chvíli otevřeli, ale nedokážou dlouho odolat té únavě, a pak upadnou zpět do spánku a napojí se na ten hrůzný sen, a jejich snové „ peklo“ opět pokračuje. Občas vypovídají že se opravdu dokážou probudit, a potom musí vstát, aby té velké únavě nepodlehli a zase rychle neusnuli, protože jinak upadnu zpět do toho ošklivého snu. Pokud neusnou, mají relativně vysokou šanci, že ten ošklivý sen nedosní.

Obdobným způsobem lze na krátkou chvíli napojit i kladný sen. Představte si, že se vám zrovna zdá jak trávíte slastné chvíle s milovanou osobou a zrovna „ když se vám to nejméně hodí“ se probudíte. Pokud dokážete co nejrychleji zase usnout je zde možnost, že se do krásného snu vrátíte. Zajímavé je, že když sen prodlužujete, takto násilnou formou, pokud se začnete probouzet, může se vám zdát, že Vám sen jakoby mizí. Pomalu se Vám snový obraz vzdaluje v dáli, vidíte přes něj mlhu, až úplně zmizí a vy procitnete. Je to obdoba toho, co lidé popisují, když se probouzejí z mdlob nebo po narkóze z operace.

Čím je to způsobeno? Je to snad přerušení určitého REM spánku, ve kterém se nám zdají sny a tělo by mělo odpočívat?

Proč se nám jednou zdají krásné sny, že kterých ani netoužíme být probuzeni. Lidé se chovají tak čestně, poctivě a cit je tak nezištný a čistý, což v reálném životě plném špatných charakterových vlastností u lidí zrovna není a na druhou stranu se nám jindy zdají noční můry, kdy se probudíme zpocení s vytřeštěnýma očima? To jsou stále ještě odpovědi, na které ani naši předkové nedokázali uspokojivě odpovědět. Kdo ví, snad v budoucnu budeme mít dokonalejší vědecké údaje o této části lidské osobnosti.