Léta přetrvávalo přesvědčení, že žena by neměla být tím prvním iniciátorem, při snaze o kontakt s mužem, který jí sexuelně zajímá. Muž by měl být přeci tím dobyvatelem, který po lehoučku a postupně bude rozehrávat struny lásky. To je veliká mýlka. S dobou se i toto mění a věřme, že to má něco do sebe. Taková žena, by se také mohla někdy načekat, než by o ní projevil muž po kterém touží zájem, projevil-li by ho vůbec. Dnes jsme ženy s muži na jedné lodi. Buďme tedy vynalézavé a dejme volný průchod našim touhám. Nebojte se pozvat muže jako první na skleničku, vyzvat ho k tanci, nebo dát se první prostě automaticky do hovoru. Není to nic proti morálce a konvencím.

Svoboda ženskosti je přeci v nás samotných, tak proč jí cíleně potlačovat. Někdy se může případné riziko i osvědčit. Jedna známá oslovila muže na zastávce autobusu a nyní je s ním už tři roky ve šťastném manželství. Je to sice náhoda, ale těch je občas plný život. Pravda, je potřeba se podívat, zda muž nenosí snubní prsten a není již zadán, protože to by pak byla dosti trapná situace.

Nutno říci, že člověk má udělat to co cítí za správné, protože pak by toho mohl později více litovat, než kdyby udělal něco co se prostě jen nevyvine tak jak jsme si představovali. Žádný učený přece z nebe nespadl. Co nevyšlo nyní, může se povést příště. Osud je jen v našich rukou a v našich rozhodnutích!