Patříte-li mezi část žen, která se právě rozhoduje, zda si pořídit přírůstek do své rodiny určitě nepohrdnete tímto příspěvkem a ještě jednou své rozhodnutí přehodnotíte. To je myšleno samozřejmě v ironií a naším cílem tohoto článku není Vás připravit o touhu po miminku, ale především Vás pobavit a přiblížit Vám některé humorné spojitosti mezi dítětem a mužem.

Vy, vdané ženy, určitě od počítače neodcházejte, vy zadané, ač stále svobodné také ne, která z Vás žen je volná, nechť se nechá poučit na své výhledy do budoucna. Traduje se přísloví, že žena je osobností slabého pohlaví. Je tedy zranitelná a muž jako zástupce opačného pohlaví by jí měl být oporou o jehož ramena se může opřít v těžkých chvílích života. Milé dámy, jdeme s dobou a vstup do nového tisíciletí se vyznačuje také pádem určitých úsloví, tak v míře užívaných našimi babičkami a maminkami.

Žena přijde s napuchlou tváří od zubaře, manžel jen mávne rukou, cože zase fňuká. Určitě to nic není a ona jen zveličuje to utrpení, jenž musela podstoupit. Máte ale vidět ten mazec, když něco bolí muže. Hned je to nejhorší varianta, která je mohla potkat. Stačí obyčejná chřipka, kterou mi ženy musíme často přejít za pochodu v práci a v domácnosti ani nehodláme namítat, že máme horečku nebo nás snad bolí od nachlazení hlava. Nádobí se samo neumyje a večeře taky sama neuvaří.

Jenže u mužů je tomu častokrát jinak. Hned jak přijdou od lékaře, lehnou si do postele a nechají se náležitě obskakovat, protože oni jsou ty chudinky, které bolí hlava a trápí kašel. Náležitě při tom umějí fňukat a své bolesti nafouknout do patřičných výšin. My, ženy, to už známe. Nemáme jim to za zlé. Snažíme se být chápající ošetřující ženou, aby naší drahé polovičce nic nechybělo. Dobrý oběd, aby z té nemoci neubyl na váze. Koupíme oblíbený časopis, aby se v té posteli samou nudou neuzíval. Musíme mít prostě pochopení, protože muži již jiní nebudou Tak jim jednou za čas dopřejme tu fňukací dovolenou. Máme je přeci rády.

A miminko snad přeci jen za rok, jeden muž bohatě stačí, zvláště pak když ho skolí chřipka. Občas se také směji, když vidím tatínky, jak si hrají se svými dětmi. Přemlouvají své ženy ke koupi super moderních autíček na dálkové ovládání, nekřesťansky drahého vláčku nebo parníku na baterie, který jezdí na rybníku jedna radost. Zkuste natrefit na takového tatínka při hrách se svým klučinou. Občas je opravdu podezírám, že jejich hlavní záměr ve výběru hraček je skutečně „nezištný“. Někdy těžko odhadnout, zda danou hračku kupují pro svého synka nebo sami pro sebe.

Jo muži jsou vlastně stále malými chlapci. Vedle svých synů se tajně vrací do dětství a skryty za rodičovskou obětavostí ukájí své dětské nesplněné touhy, aniž by se stávali pro společnost nemorálními.

Přejme jim to. Večer se třeba promění ve vášnivého milence, tak proč neodpustit tu náhlou dětinskost. To přeci stojí zato starat se na chvilku o „děti“ dvě. Nebo ne ?