Určitě se Vám vybaví reklama na Fernet stock, kde muži tajně v noci konzumují tento alkoholický nápoj na balkoně. Svorně se zasmějeme, ale ten úsměv trošku ztuhne na tváři, protože nakonec ženy o tomto rčení ví své. Někdy to opravdu tak vypadá, že muži mají své dny. Přinejmenším mají dny „blbec“, kdy se na ně všechno valí a jejich drahé polovičky na konci dne všechen ten shluk musí vstřebat a odebrat toto břímě z mužských zad.

Muž je totiž živočich prapodivný. Věci, které se nám ženám jeví jako navýsost důležité jsou pro ně vzduch a naopak věci nicotné pro ně znamenají celý svět. Těžko někdy pochopit pochody mužského myšlení.

Muži totiž zásadně nechápou proč pořád uklízíme, čistíme, leštíme, luxujeme, pereme a žehlíme a vůbec vynakládáme tak drahocennou energii na tolik nedůležitých věcí. Jenže běda, když někde uvidí nánosy prachu, nemají co na sebe, protože se nevypralo nebo nevyžehlilo a není nic teplého do žaludku, protože oběd se sám neuvaří. Takové věci berou ve většině případů jako samozřejmost ani na chvilku je nenapadne, že se za tím vším skrývá ženská několikahodinová práce.

Většina mužů také nedokáže ve své hlavičce utříbit myšlenku, proč se právě jeho žena tak strojí a líčí, když jde jenom nakupovat. Pro ně je to prostě zbytečnost. Ráno vstanou, vyčistí zuby, namočí si vlasy, které pak halabala přečísnou hřebenem, dvakrát za týden se oholí a už si to razí do práce. Jaképak s tím caviky.

Že si Váš muž pořídil buldoka, rotvajlera nebo jiné větší psí plemeno. Nedivte se, muži inklinují k větším psům, kteří jim dodávají pocit síly. Vy byste možná chtěla takového toho psího mazlíčka, stačil by pinč, jezevčík nebo jiné menší přítulné plemeno. Ale jedno ve svém důsledku zůstane stejně na Vás ať si pořídíte malinkého pejska nebo obrovského hafana. Totiž starost o něj. Nebýt Vás nemusel by pes jíst, koupat se ani kartáčovat. Venčení zůstane také na Vás. Muži prostě nevidí do hloubky věci nebo možná z pohodlnosti vidět nechtějí?

Máme je stejně ale rády. Je to dáno asi tím jak nás pán Bůh stvořil. Hledáme a hledáme toho pravého muže, kterého si nakonec vezmeme a máme s ním kupu dětí. Nakonec se staráme nejen o děti, ale také o svého muže. Ono „jedno dítě navrch“ to se už přeci ztratí. Postupem času nás začne žrát, že muži mají své dny stále častěji. Sem tam padne nějaká ta hádka, některé ve chvílích feministického uvědomění může ukončit i rozvod. Ve své podstatě se ženy snaží, najít nějaký ten kompromis, mezi světem mužů a žen. Jestli se nám to daří. No, stále tak nějak bádáme a snažíme se porozumět mužům. Zůstáváme vedle nich, takže asi to pořád nevzdáváme. Někdy by mě, ale opravdu zajímala jedna věc, jestli muži také tak hledají a bádají ve snaže pochopit ženské myšlení.

Občas a nyní stále častěji mávnu rukou, protože mi připadá, že muži si s tímhle vůbec nelámou hlavu, jejich výsledek rovnice zní: zbytečné plýtvání energii a časem.