Nejčastějším důvodem, proč podléháme každodenně svodům tučného a sladkého jídla je jejich chuť i naše slabost.

Chuť potravin je vedlejším spouštěčem, který může za naší častou neumírněnost v jídle. Určitě sami znáte ten pocit mít na něco chuť a nevědět na co. Většinou to pak skončí snědením všeho možného, počínaje slanými brambůrkami a konče dvěmi indiány navrch.

Někteří lidé mají nejspíše „husí žaludek“ napadne nás, při pohledu na kombinaci jídel, která jsou schopni na posezení spořádat. Nejčastěji splácáme páté přes deváté při nějaké slavnostní příležitosti jako je svatba, promoce, křtiny. Na takových oslavách se nejen neúměrně konzumují alkoholické nápoje, ale také potraviny nebo spíše pochutiny.

Jsme tak schopni sníst během krátké doby velké množství potravin, jejichž složení je zcela odlišné. Nehledě na množství jednoduchých cukrů a tuků. Pro naše zažívání to není zrovna to nejlepší. Žaludek si musí v co nejkratší době poradit s velikým objemem potravy. Najednou se nám tak dostane do žaludku veliké množství tuků, cukrů i bílkovin. Složité štěpení, které musí naše trávící soustava zvládnout se nemusí obejít bez komplikací. Pálí nás žáha, bolí žaludek, cítíme těžko v žaludku nebo nás trápí problémy s vyprazdňováním nebo nadýmáním.

Všechny tyto problémy mají příčiny právě v našem přístupu ke stravování. Není dobré dělat ze svého žaludku „ popelnici“. Zní to možná hodně drsně, ale při představě všech těch potravin, co v průměru sní každý host na svatbě je toto slovo opravdu výstižné.

Problém je v tom, že mnoho lidí nemá zcela ucelené své stravovací návyky. Nevědí nejen jak potraviny vhodně kombinovat, aby byly pro zdraví přínosem, ale také nejsme zvyklí jíst v pravidelných intervalech po menších dávkách. Tato výtka platí zejména pro ženy. Ty nejčastěji jí velké množství potravin najednou nebo naopak nejí vůbec. Jedno i druhé je pro žaludek nepříznivý extrém.

Vše pramení v naší psychice a přístupu k životu. Někdy je problém také v osvětě ohledně zdravého způsobu stravování. To bych však neviděla až tak ve špatném světle, protože na knižním trhu je mnoho publikací, které o stravování pojednávají.

Publikací je dokonce tolik, že mezi čtenáři může nastat chaos, který směr je vlastně správný, nejzdravější a tedy nejvhodnější následování. Existuje stravování podle krevních skupin, dělená strava, zónové stravování a další. Pouhý čtenář prahnoucí po vzdělání a hubnutí může zcela nevinně přebíhat od jednoho typu stravování k druhému. Může si tak rychle zadělávat na řadu zdravotních problémů.

Cílem správného stravování je poznání svého těla. Každá žena sama ví, které partie jejího těla jsou s nějakou tou poskvrnkou. Někdo trpí na větší zadeček, jiná žena má zase sklon k přibírání na stehnech. Někdo tvoří svalovou hmotu lehko jiný zase má problémy s udržením hmotnosti a jeho svalovina spíše ubývá, protože jí tělo využívá jako zdroj energie pro udržení základních tělesných funkcí organismu.