Pokud patříte k těm lidem, kteří s prvním zábleskem sluníčka sednou na kolo a peláší za dobrodružstvím v sedle svého kola, je určen tento článek právě pro Vás. Já sport přímo miluji a občas se mi dokonce nevyhne ani přísloví: „sportem k trvalé invaliditě“. Sem tam nějaký ten sval zabolí, z ničeho nic se vyloupne nějaká ta modřina a „pirátský „ škrábanec ozdobí mé štíhlé tělo. Ale to již prostě ke sportu patří. Taková věc nemůže žádného sportovce rozházet.

Na kolo nasedám tehdy, když uznám za vhodné, že se počasí po zimě již umoudřilo a nehrozí mi tedy „umrznutí“. Neodsuzuji, ale blázny, kteří jezdí i v zimě za velkých mrazů, jelikož jednoho takového blázna znám. Musím být tedy tolerantní a v zimě s úsměvem na tváři sleduji, jak se balí do hory těch cyklistických hadříků, jenž ani popsat nedokážu. Začíná to kamašemi, přes tlusté ponožky, konče takovými doplňky jako je zimní cyklistický límec a boty uzpůsobené do mrazivého počasí. Ne, zastáncem vyjížděk v zimě opravdu nejsem. To mi jde mráz po zádech jen při té představě.

V zimě by mě nikdo na kolo nedostal. Jsem až přílišnou milovnicí slunečného počasí. Teplo je mým přítelem, zima je pro mě utrpením.

Jakmile zjistím, že je počasí tak akorát na to, abych po své dlouhé pauze vyrazila na svou „první, jarní vyjížďku“, srdíčko mi pookřeje a já v dlouhých sportovních kalhotách, tričku a mikině vyrážím do kopců vyzkoušet po zimě svou fyzičku.

Musím říci, že toto jaro jsem byla mile překvapena, protože to nebyl takový zápřah, jakého jsem se obávala. Možná to bylo tím, že jsem v zimních měsících trénovala na rotopedu v pěkně teplé, domácí místnůstce, daleko, předaleko od venkovního mrazu. Takže tělo zase tak moc nezlenivělo. Pravda, jízda v přírodě je úplně něco jiného. Nemůžete si nastavit rovný terén, ani patřičnou dobu stoupání. V přírodě musíte improvizovat. Kolo je najednou jako živé a vy musíte vedle síly nohou pro vyšlapání obřích kopců zvládnout také techniku ovládání kola. Ustát nejednu chybu, které se v terénu můžete dopustit znamená stále a stále se učit.

Velkou chybu, které jsem se letos dopustila mohla být pro mé „kolečko“ osudnou. Proto radím nezapomeňte si své kolo před vyjížďkou pečlivě zkontrolovat. Nezapomeňte na kontrolu brzd, světla, řetězu a pneumatik. Kolo, které má málo nafouklé pneumatiky pak může způsobit nejeden ošklivý zážitek. Já jsem naštěstí dopadla ještě dobře, protože jsem si prázdné pneumatiky všimla v polovic cíle své trasy, takže jsem jí dofoukla. Ale kdyby tomu tak nebylo, nazpět již asi nedojedu. Kontrola se opravdu vyplatí.

Tu generální je vhodné absolvovat po letním období i těsně před ním. Po každé jízdě by měla být provedena kontrola zběžná. Jen tak Vám bude kolečko sloužit ještě dlouhá léta. Nezapomeňte, že každá součástka se může ochodit, životnost dílů je také omezena a podléhá i morálnímu opotřebení. Je lepší zainvestovat do malé opravy nebo výměny některého dílu, než potom muset platit velkou částku, ve chvíli, kdy se v následku neudržování kolo „zcela rozsype“. A toto platí nejen u značkových a drahých kol.