Vzpomínáte si vůbec, kdy jste poprvé začali držet dietu? Kolik Vám bylo let a jaký byl vlastně důvod rozhodnout se pro dietu? Když se ohlédnete zpět za svým životem a trošičku zašmátráte v paměti přeci si jen možná vzpomenete, kdy to bylo opravdu poprvé. Možná byl důvod ve snaze změnit se z baculky v útlou twiggy, protože jste byla prostě již odmalička baculka tíhnoucí k „ dobrému jídlu.“ Ale také to mohla být jenom prvotní snaha zhubnout, ačkoliv jste už byla hubená a Vaše postava nevypadala špatně. Jenže vy jste k sobě prostě byla velmi sebekritická a chtěla jste mermomocí změnit to krásné čím Vás příroda obdarovala. Chtěla jste vypadat jako jedna z těch dívek na přehlídkovém molu, i kdyby vypadala jako „kostička potáhnuta kůží“.

Mnoho žen, začne držet svou první dietu z nesmyslných důvodů. Většinou je dost pomíjivé procento těch žen, které mají ke změně svého stravování pádný důvod. Tím myslím samozřejmě dietu ve smyslu omezování se, sebetrýznění nejen fyzické, protože většinou dodáváme tělu málo potřebných látek nebo neúměrně omezujeme příjem energie pro tělo nezbytnou, ale důležité je také, že se omezujeme psychicky. Když budeme mít nevýslovnou chuť na dortík a budeme si ho pořád dokola odpírat, ať už jsou důvody sebevíc kladné úmyslem je jasné, že dříve či později naše tělo bude lačnět po dortíku více a více, až nakonec onen dortík sníme, ale nebude jen jeden, ale celá řada.

To je také ten nejzákladnější důvod jo-jo efektu většiny diet. Člověk by neměl držet diety, ale měl by se racionálně stravovat. A pozor v tom je opravdu dost veliký rozdíl. Pokud držíte dietu Vaše tělo ani dušička nebudou nikdy spokojeni. Navíc jo-jo efekt , který diety způsobují Vám může způsobit nemalé fyzické i psychické problémy. Zatěžování těla, neustálým omezováním a na druhé straně zase přejídáním, což se většinou děje při dietách v jejich důsledku může dokonce zapříčinit vznik bulímie nebo anorexie- dvou dosti známých stravovacích poruch.

Rodiče by si už v dětství měli všímat toho, co jejich dcery jedí. Nejlepším řešením, jak předcházet vzniku „dietních problémů“ a vlastně vůbec vzniku diety u dcery je již od dětství děti vést k správným stravovacím návykům. Vůbec nejideálnějším řešením se mi jeví vtéct děti již od útlého věku k nízkotučnému stravování se zastoupením všech důležitých vitamínů a minerálů.

V praxi to nemusí nutně znamenat, že je dítě na rozdíl od jiných o něco ošizeno. V těch prvotních krůčcích stačí omezit tuky a jednoduché cukry v potravě. Např. konzumace pouze libového masa připravovaného na malém množství tuku nejlépe řepkového, sojového nebo olivového, nemusí znamenat vůbec žádnou chuťovou ztrátu.