Snaha o zdravé stravovací návyky se začíná rozšiřovat mezi veškeré obyvatelstvo, nejen za pomoci médií, ale také ruku v ruce jako důležitá součást všech sportovních aktivit. Pohled na zdravou výživu může být brán z neomezeného počtu zdrojů. Jedni uznávají vegetariánství, jiní nedají dopustit na zásady dělené stravy nebo zónové diety.

Záleží však na konkrétním pohledu jedince ke každé stravovací alternativě. Takové vegetariánství může být zdravé jen za určitých předpokladů. Doslova myšleno by byl vegetariánem člověk, který by konzumoval pouze rostlinné zdroje potravy. Opomeneme-li skutečnost, že pro zdraví jedince je potřeba také vitamínů a prvků , které obsahují pouze živočišné tuky a mléčné výrobky, prvky jako je L-carnitin, vitamin B6, vápník a podobně, byla by nejspíše takováto strava označována jako stravou, lehko stravitelnou, která tedy nikterak nezatěžuje trávící trakt.

Jenže často je dnes vegetariánství z pohledu populace bráno jako omezení konzumace veškerých živočišních produktů. Málo takových zastánců „zdravé výživy“ si uvědomuje, že taková strava nemusí být vůbec nízkotučná nebo zdraví přínosná.

Vegetarián sice nejí maso, tedy zdroj nejvíce bohatý na tuky, ale na druhou stranu konzumace velkého množství pečiva, cukrovinek a dalších nezdravých produktů zakázána není. To je důvod, proč se některým lidem, kteří se považují za vegetariány nedaří přesto docílit ideálních, tělesných proporcí. Nelze také s určitostí říci, že to či ono je nejlepší výživové řešení. To je dáno skutečností, že každý člověk je něčím specifický. Významnou roli hraje nejen genetika, ale také zdravotní stav, fyzická kondice nebo psychické rozpoložení.

To vše ovlivňuje naše stravovací nároky a pocity, kdy se po stravě cítíme buď dobře nebo špatně. Každý člověk by si tedy měl najít tu zlatou střední cestu, která právě jemu vyhovuje.