Vánoce pro mě letos stejně jako vloni byli časem klidu, odpočinku, pohody a především voňavého cukroví. Jo, sladké to je moje.

V minulém roce jsem pod stromečkem našla překvapení ve formě osmáka, v té době by se dalo říci spíše osmáčka, protože byl tak malinký, že by se za osmáka ani považovat nedal. Osmák nebyl přímo dárečkem pod stromeček, protože si to přicestoval o týden dříve, než přichází Ježíšek. Přicestoval si to v umělohmotné přenosce, která chudák jen tak, tak přečkala útok jeho ostrých zoubků.

Osmáci jsou totiž velicí průzkumníci a mezi jejich „vrtochy“ patří okusování čehokoliv co jim příjde pod čumáček. Dřevo ani plast před jejich zuby neobstojí. Proto nabádám případné zájemce o koupi tohoto zvířátka, aby nekupovali dřevěné nebo umělohmotné domečky, které sice vypadají velmi působivě, ale za pár dnů by z nich stejně nic nezůstalo.

Osmák dostal jméno Pišta a jak čas letěl začali na něj všichni volat Pišťucha Pišťuchovič. Nějak se tato hláška zkrátka ujala a už u nás zdomácněla. Původně jsem mu dala jméno Pišta jako fiktivnímu jmenovci z populárního, kreslené, maďarského seriálu pro děti rodiny Smolíkovy, kde si Gábi často povzdychla : „proč já nešťastná jsem si nevzala raději Pištu Hufnágla“!

Můžu Vám upřímně říci, že s osmákem zažijete spoustu veselých příhod. Je to totiž zvířátko velice čilé a činorodé. Přímo má talent na různé úskoky jak utéct ze svého obydlí. Je to také zvířátko velmi rychlé a chytit osmáka není jednoduchá věc. Pišta byl často rychlý až moc, takže, když zpočátku utekl, nechal se chytat dvě i tři hodiny a věřím, že na rozdíl ode mne z toho musel mít upřímnou švandu.

Osmáci jsou dobrosrdečná zvířátka, můžete si ho klidně posadit na rameno a promenádovat se po bytě. V případě, že se odhodláte ho po bytě pustit na volno, odstraňte z dosahu veškeré elektronické předměty, hrozně rád překusuje kabely, šnůrky a čouhající provázky jakéhokoliv druhů. Na zavolání Vám jen tak nepřiběhnou, ale mají rádi své domečky, takže když se dosytosti nasytí svého venkovního pobytu mimo své teritorium, rádi se do domečku sami vrací.

Osmáci mají svůj název podle zoubků, které mají do tvaru osmičky. Jsou to velcí mlsouni. Na rozdíl od křečků, které lze nazvat „všežravci“, po tom co jsem viděla křečka konzumovat vařenou, rýži, těstoviny a všelijaké potraviny pro něj netypické jsou osmáci orientováni ryze na rostlinou stravu. Milují různá semínka a sušené plody. Jako dobrůtku mají sušené meruňky, rozinky a nepohrdnou ani kukuřičnými cornflaky.

O zdraví osmáka svědčí nejen barva a lesklost srsti, ale také barva zoubků. Zdravý osmák má zuby vždy oranžové, naopak bílé zoubky jsou známkou nemoci. Hlodavost osmáků je důležitá z lékařského hlediska, okusují si dlouhé drápky na nožičkách a zároveň různým okusováním předmětů si obrušují zoubky, které mají schopnost neustále růst, ostatně jako u jiných hlodavců.

Osmáci velmi milují společnost. Jsou to zvířátka, která milují, pokud se jim věnujete a drbete je za ušima nebo na bříšku. Vydávají pak krásné zvuky a slastně přivírají očička. Osmák pozná svého páníčka a úmyslně ho nekousne, není tolik zákeřný jak tomu je u křečků nebo morčat, proto je podle mého názoru i vhodnější k malým dětem. Ale jen tehdy, pokud se mu budete opravdu věnovat, dětem to totiž nemusí vydržet tolik let, kolik se dožívá.