V dnešním přecivilizovaném světě stále méně lidí relaxuje a dopřává si odpočinek pro načerpání nových sil. Na jedné straně se závratnou rychlostí šíří technické inovace v podobě nových počítačových technologií, na straně druhé lidé stále více času stráví pracovní činností.

Snažíme se usnadnit si všemožně práci výrobou strojů, které by převzaly část práce na sebe. Téměř v každé domácnosti se staly samozřejmostí "domácí pomocníci", jako je mixér, mikrovlnná trouba, automatická pračka, myčka nádobí. Usnadňují práci a šetří čas, který by jsme měli využít ve svůj prospěch. Také vývoj počítačové techniky, ať už té hardwarové nebo softwarové usnadnil a zrychlil práci. Větší kapacita, výkonnější procesory, dokonalejší monitory to vše ušetří velké množství času a zefektivní práci.

Přesto nelze říci, že by lidé měli více času na relaxaci, odpočinek nebo své koníčky. Je tomu právě naopak. Stoupá množství workoholiků,  lidí kteří tráví prací neúměrně mnoho času na úkor vlastního zdraví. Po náročné práci je nutno zregenerovat organismus a připravit se na práci další. Nezáleží zda dotyčná osoba pracuje manuelně nebo psychicky. Odpočinek je důležitý pro každého.

S poznáním, že s lepší technologií stihneme více, často hodně lidí pracuje stále delší dobu s maximálním pracovním nasazením. Nelze se poté divit, že se objevily zdravotní problémy, které v jsme dříve neznali. Deprese, nesoustředěnost, nervozita, náladovost a v konečné fází porucha imunity nebo únavový syndrom. To vše se může stát v případě dlouhodobé přepracovanosti skutečností.

Nemoc, která vzniká s přílišného pracovního tempa je vleklá a až do poslední chvíle nedává znát příliš znatelné signály. To je jeden z důvodů, proč pracující tuto problematiku stále podceňují. Jsem unavená, nesoustředěná, bolí mě hlava. Na tyto varovné signály často reagujeme odpovědí, že za to může špatné prostředí nebo špatný tlak ve vzduchu a vezmeme si raději prášek na bolest, který vše na chvíli utlumí.

Pravý důvod problému nehledáme. A přitom by stačilo na chvilku vysadit. Nepracovat tolik přesčas. Relaxovat s přáteli u šálku čaje, jít si zaběhat, projít se v přírodě, zkrátka dělat něco co nám pročistí hlavu od problémů a udělá radost. Lidé stále častěji odkládají své zájmy a koníčky na dobu neurčitou. Ohání se tvrzením, že nemají pro veškerou práci na nic čas.

Doufají,  že další týden bude lépe a vysilující pracovní nasazení pomine. To je, ale mýlka. Bohužel tento dosti závažný problém netrápí pouze podnikatele, jak si mnozí z nás myslí  a jak se také veřejně traduje. Podnikatel, který je na vlastní noze se musí patřičně ohánět, aby si vydělal na živobytí nebo dokonce uživil celou svou rodinu. Pracující  lidé, zaměstnaní na plný úvazek u soukromých firem na tom nejsou nikterak lépe. Někdy snad hůře.

Kde je vlastně hranice toho, co po nás může zaměstnavatel chtít? Je to dáno zákony, které jasně a srozumitelně určují délku pracovní doby? Často tomu tak není a zaměstnanci musí pracovat i několik hodin denně přesčas, aniž  by zato obdržely odpovídající mzdu. Kde je zákon, ve chvíli, kdy strach z nezaměstnanosti, která stále stoupá je větší než volání po spravedlnosti.

Přibývá tak stále více přetížených lidí, kteří jdou do práce za ranního rozbřesku a přicházejí se západem slunce.Problémy rodinného i zdravotního charakteru na sebe nenechají dlouho čekat. Jdou ruku v ruce s únavou a přepjetím organismu, který se dříve či později musí u každého objevit. Nejsme přeci stroje, mašinky na klíček nebo na baterii, kterou stačí dobít a jít dál. A i kdyby, lze přece  přirovnat nabíjení baterii k odpočinku, který by člověk měl dodržovat. Tomu však tak není.

Odpočinek je velmi důležitou činností, není to žádná zahálka nebo hanba, za kterou bychom se měli stydět. Je to základní fyziologická potřeba každého tvora, člověka nevyjímaje.

Zanechte tedy práce nad možnost svých zásob energie a vyrazte relaxovat. V létě třeba k vodě nebo s kamarády na cyklistickou vyjížďku. Hlavně se odpotejte každý den alespoň na pár hodin od  práce, ta Vám určitě neuteče.