Kolikrát se Vám již stalo, že Vám dítě přišlo ze školy a stěžovalo si na nespravedlnost, kdy jejich spolužák má větší kapesné než samo dostává? Problém kapesného se stává poslední dobou velice aktuální. Již malé děti v první třídě dostávají od rodičů určitý příděl peněz. Některé děti dostávají dokonce dosti vysoké peněžní částky.

V závislosti na ekonomické situaci jednotlivé rodiny se liší také finanční částka, která je dítěti poskytována. Většina rodičů se snaží dítě vybavit jen nezbytně důležitými penězi. Např. na koupi svačiny, jízdenky na autobus apod. Jak ale dítě roste, rostou i finanční nároky. Doba postoupila technicky značně kupředu a s ní i potřeba peněz. V mnohých třídách se již začínají tvořit kasty na děti bohatých a chudých rodin.

Bohužel třídní rozdíly jsou dost znatelné. Rodina, která je ráda, že ze svého finančního příjmu stěží vyžije si nemůže dovolit dávat potomkovi takové kapesné, jako rodina podnikatele. Své dělají také babičky a tety, které vždycky nějakou tu korunku přidají.

Z toho logicky vyplívá, že nejhůře jsou na tom děti matek samoživitelek. Děti ještě neumí s financemi manipulovat, není tedy správné pokud dostávají vysoké kapesné. Kapesné, které jim spadne jen tak do klína, za nic, to se pro ně stává samozřejmostí. Děti by ale před manipulací s penězi měly znát jejich cenu a dřinu, která stojí za jejich získáním.

Některé rodiče své děti rozmazlují. Koupí jim a dovolí téměř vše. Omlouvají své počínání, tím, že oni sami si takové věci nemohli dovolit, chtějí tedy tento svůj nedostatek kompenzovat v dostatku svým dětem. Děti sice mají všeho dostatek, ale příprava na období dospělosti to dobrá rozhodně není. Nemají totiž žádnou představu, co vydělávání peněz obnáší. Nejen, že čím jsou starší, tak jejich nároky se budou zvyšovat, už to nebude jen nové autíčko nebo žvýkačka, ale nový mobil, nový počítač a časem i nové auto. A to už něco stojí.

V případě, že se takto preferované dítě dostane v dospělosti do úzkých, nebude mít k dispozici tolik peněz kolik má představu, bude pro něj utahování opasku tím bolestivější. Nelze své potomky do konce jejich života chránit před nedostatkem peněz, nikdo neví co ho může v životě potkat.

Děti by naopak měly vědět, co která věc stojí. Mít představu, jestli požadovaná částka za koupi určité věci je velká nebo nikoliv. Nelze ovlivnit ostatní rodiče kolik peněz budou dávat svým školou povinným dětem, lze však ovlivnit, kolik peněz budeme svým dětem dávat my. Určitě se nenechte hláškou svého dítěte, že ostatní děti dostávají od rodičů větší kapesné přimět k jeho navýšení.

Dítě by mělo mít možnost zvýšit své finanční příspěvky, ale ne jen tak za nic. Odměňujte své dítě za dobré školní výsledky, výpomoc v domácnosti apod. A však pozor, aby jste nedospěli do fáze, kdy dítě bude odmítat dojít vyhodit odpadky z koše za předpokladu, že mu za to nezaplatíte. Mohl by se tak z dítěte stát vyděrač.

Veďte své děti, aby se snažili ve třídě vyniknout za pomoci svých znalostí, dovedností a dobrých vlastností, nikoliv za pomoci peněz. Hodně se svými dětmi mluvte a kontrolujte za co své kapesné utrácejí. Jen tak je můžete připravit na kvalitní život v dospělosti. Naučit děti hospodařit s penězi není nic jednoduchého, mnoho dospělých to neumí.