Dva opilci hulákají v noci na ulici. Přijde k nim policista a oběma dá dvě stě korun pokuty. Jeden z opilců se nedá a ptá se: Vy snad můžete dávat poslancům pokuty?! Policajt se omluví, roztrhne blok s pokutou, ještě se jich zeptá, zda nepotřebují s něčím pomoci, a pokorně zmizí. Hele, Franto, my jsme poslanci? zeptá se pak druhý z opilců. Ne, jenom jsem se zeptal, to se přece může, ne?

Pravá moudrost je v štěstí okrasou, v neštěstí oporou.
(Aristoteles)