Ptá se malá velbloudice své maminky: "Mami, na co máme ty dva velké hrby na høbetì?" "To je dobré do pouštì", øíká velbloudí máma, "vejde se do nich spousta vody, takže pøi dlouhých cestách pøes pouš� nemáš žízeò". "Aha... A na co máme taková velká oèní víèka?", ptá se malá velbloudice. "No, to je také dobré do pouštì, když nastane píseèná bouøe, tak ti ta velká víèka dobøe ochrání oèi proti vìtru s pískem", vysvìtluje máma. "Aha... A proè máme tak divnì tvarované nohy?", vyzvídá malá velbloudice. "No, i to je výborná vìc do pouštì, s takovými nohami se dobøe chodí na dlouhých cestách pískem", trpìlivì vysvìtluje máma. "Aha, už vím...", øíká malá velbloudice, "ale co potom dìláme v londýnské ZOO?"

Nekažme si to, co máme, touhou po tom, co nemáme.
(Epíkúros)