Vdaná žena má milence a jednoho dne od nej dostane prsten. Chce ho nosit, ale neví, jak to zaonaèit, aby to nebylo manželovi nápadné. Tak se jednou pomilujou s manželem a ona najednou povídá: " Podívej miláèku, já jsem tu nasla prsten a skvìle mi padne." A manžel na to: " To je divný, já jsem tu pøed týdnem nasel slipy a byly mi malý."

Zmocní-li se dívky pøirozený cit, usmívá se, jako se usmívala ve svém dìtství.
(Honoré de Balzac)